Děkuji kolegovi z Jižních Čech za zapůjčení náhradního vozu Opel Corsa pro poslední závod sezony. I když se s ním na body dosáhnout nedalo (11/14), nabrali jsme oba cenné zkušenosti.

Mocných 33kw (foto: Věra Štěpánková)

Ještě pár dní před závodem to vypadalo, že by se zde mohli dát urvat solidní body. Ted to vypadá, že jsem asi dozávodil…

Hrůza 1: na poslední chvíli se přihlásili snad všichni úhlavní konkurenti, takže 6 bodů za 6. místo bylo maximum.

Hrůza 2: V páté RZ došlo k nemyslitelnému a stal jsem se tuto sezonu prvním, komu se podařilo překotit vůz přes střechu Těžko se popisuje jak se to celé seběhlo. S největší pravděpodobností se mi kousla levá zadní pneu, což v rychlé pravé zatáčce znamenalo okamžitý katapult.

Hrůza 3: Kameře došla šťáva jednu minutu před havárií! Tahle skutečnost mě z celého incidentu trápí asi nejvíc…hned po odepsaném voze.

Klika 1: Až na pár oděrek a modřin se mi nic nestalo. Rád bych touhle cestou poděkoval pořadatelům za rychlý a profesionální přístup k této situaci.

Klika 2: Budu si kupovat nové auto! Jéééj  (ironicky).

Posledně byla chybka zřejmě v jezdeckém stylu, tentokrát v technice. Ale po popořadě:

V sobotu 21.2. jsem vyrazil na noční závod do Milovic a v úmyslu bylo nabrat palivo. Ovšem před sjezdem v Liberci na Pavlovice vysadil motor. Řikám si: „ok, došlo palivo, mam čas zaběhnu na pumpu pro kanistr a doleju“. Provedeno – po dvou škytech startéru se projevila slabá baterka. Zavolal jsem sestře, ať přijede s kabelama. Natočeno, zajel sem na pumpu, natankoval rozjel se a nic. Snad tam byla bublina nebo něco. Další start přes kabely, odjíždim od pumpy a po sto metrech opět zhasl motor. Vzdávám účast na noční RZ a nechávám se odtáhnout domu. Mechanik řiká, že nedobíjí alternátor a ať skusim přes noc nabýt baterku a druhou ať vemu do zásoby.

Druhý den v 6:00 vyrážim fungujícim autem zadní cestou přes Mimoň do Milovic. Cestou iniciativně šetřím energii v promrzlém voze. Jak dokazuje vysazení motoru v Bělé pod Bezdězem – zbytečně. Po chvíli se mi zázračně povedlo motor natočit. Do cíle jsem dojel bez problému. Po administrativách ještě vyměňuju baterku a jedu do zaváděcí jízdy a hádejte co, v půlce trasy motor zdechl. Odtlačil jsem vůz mimo trat, kde se kupodivu opět rozjel. Nejkratší možnou cestou jsem se dobelhal na servisní stanoviště a šel se poptat ochotných kolegů, co může být za problém. Většina hlasů zněla pro cívku, se kterou v terénu stejně nic neudělám. Domu se mi ale ještě nechtělo, tak sem si řek že skusim aspoň do první RZ najet. Bez znalosti trasy, kterou jsem předtím z větší části nikdy nejel, jsem vyrazil. Auto v zatáčkách umíralo, ale alespoň se mi ho vždy podařilo znovu nastartovat. V druhé polovině trati jsem si ozkoušel co to znamená jet neznámou Rallye“na oči“, bez navigátora. Druhou RZ jsem vynechal a s kolegou sme čistili veškeré elektrické kontakty na motoru, s nadějí, že se tím něco změní. Samozřejmě, že ne. Tak jsem si katastrofickým způsobem odjel „povinných“ 60% závodu, zkousnul likvidační bodovou ztrátu a odjel domu s jednou patnáctiminutovou přestávkou v Boleslavi, když auto opět odmítalo jet.

Pravděpodobně poslední fotka vozu na závodech.
(foto: Jan Pilát)

Den, který by stál za škrtnutí. V ohromném množství přihlášených jsem nedopadl vůbec dobře i přes slušnou výkonost vozu :/ Trasa sice byla nádherná, ale jak se zdá tak asi nebyla optimální pro můj styl.

V konečném pořadí obsazeno 9té místo z 11ti startujíchích – vytěženy pouze dva body a propad v pořadí šampionátu. A Aby toho nebylo málo, cestou domu jsem dostal pětikilo pokutu za zasviněný vůz…vskutku den na zapomenutí.

Doplnění: No a co čert nechtěl, za týden se tam jede jeden noční + jeden normální závod…jako vždy platí: „Když to nevyjde bude aspon sranda.“

Prý tam byl brod…

Jop! Byl tam! (Foto: Walker)

Třetí podnik AR v Sosnové byl ve znamení kluzké trati. Díky chybě konkurence bral FGRT rekordní druhé místo! Problém začíná dělat motor. Při rychlém poklesu z vysokých otáček rychle ztratí výkon a musim ho znovu startovat. Přijímám rady čeho se to může týkat. (za 5RZ se to projevilo cca 10x)

Izolepa drží (foto: P. Chymek)